Nevím. Kdo ví?

8. února 2015 v 22:44
Jako by ráno, kdy jsem se probudila s tou nechutně dotěrnou bolestí hlavy, několika modřinami, jejichž původ byl, stejně tak jako původ oné, dosti bolestivé, boule v zadní části mé hlavy, neznámý, mělo za vinu to hryzavé nutkání zakročit. Po tom, co jsem v horké vaně dostávala ze svých vlasů zvratky, které zřejmě patřily mně, jsem byla sama sebou donucena zamyslet se nad svým vlastním životem.

A topím se v samotě. Jak se z ní jen dostanu?

A vrátila se má láska, ta, kterou jsem potkala jen jednou v životě. Ani nevím, zda byly její vlasy černé nebo tmavě hnědé, vlastně vím jen to, že kdybych ji byla potkala znovu, nic bych neudělala. Ani bych se neusmála. Nikdy se nesměji. Na nikoho, a už vůbec ne na někoho cizího - na pana F., moji nejnovější platonickou lásku, která se po týdnech odloučení opět dobelhala zpět. Ještě lepší, než kdy předtím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 8. února 2015 v 22:58 | Reagovat

blitky ve vlasech je ještě dobrý, já když se vožrala blila jsem do záchoda a do toho ještě chcala na zem, naštěstí jsem pila sama:-DD a doma nikdo nebyl, jinak máš super blog.. :-)

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 9. února 2015 v 18:43 | Reagovat

Láska se dobelhala zpět? Je lepší novina?

3 Ellaria Ellaria | Web | 9. února 2015 v 22:58 | Reagovat

Stará láska nerezaví. Jen nevím, jestli to je tak dobře nebo správně. A kdo ví?

4 Foxie Foxie | E-mail | Web | 12. února 2015 v 18:51 | Reagovat

Ze samoty se těžko dostává... hlavně pokud nejsi sama sebou... protože ten kousek tebe opravdové bude pak vždycky sám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama